Nejprve si vyjasníme, že kupírování ocasu zakázáno zákonem není. Tedy je povoleno, na rozdíl od kupírování uší, které zakazuje Zákon č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání. 

Ve stejném zákoně pak § 7 stanovuje, že při krácení ocasu není nutno používat znecitlivění u štěňat mladších 8 dnů. Zákrok smí provádět odborně způsobilá osoba dle veterinárního zákona. 

Mnohé chovatelské kluby však kupírování ocasu nedoporučují či přímo zakazují ve svých stanovách. U některých plemen dokonce pes se zkráceným ocasem nesmí být uchovněn ani se nesmí vystavovat. To však neplatí pro německého křepeláka a řadu dalších loveckých plemen psů. U těchto plemen má krácení ocasu své důvody - především prevence před nepříjemným zraněním. Lovečtí psi se často pohybují v zarostlém, trnitém, případně i skalnatém terénu. Ke zraněním ale často dochází i v domácím prostředí. Křepeláci bývají tak náruživými vítači, že si velmi často poraní ocas při obyčejném vítání pána v klidu domova. Mají takovou sílu ve švihu ocasem, že hrozí opakovaná poranění o rohy stěn či nábytek. 
Důvody pro krácení však v minulosti nebyly jen u loveckých psů. Například u strážních psů znamenalo odstranění ocasu také odstranění možnosti psa za ocas popadnout a zamezit tak pokousání. U psů ovčáckých mělo v první řadě zamezit dobytku přišlápnutím psa zranit.

V každém případě, křepelák patří mezi ta plemena, která mají krácení konce ocasu (prutu) zakotveno ve standardu. 

Výňatek ze standardu NK:

"Prut: nesen v prodloužení hřbetní linie, v klidu rovně nebo poněkud svěšen. Při vzrušení nesen mírně nad hřbetní linií a v živém pohybu. Aby nedocházelo k jeho poranění, měl by se během prvních tří dní života kupírovat nejvýše o jednu třetinu.
(V zemích, kde je kupírování zakázáno, se může ponechat přirozený). "

Kupírovat či nekupírovat

Konečné rozhodnutí je vždy na chovateli, případně na domluvě mezi chovatelem a budoucím majitelem (pokud je v poporodní době budoucí majitel již znám…). 
Pokud bude pejsek v budoucnu lovecky veden, je kupírování jistě více než na místě. Naopak při prodeji štěněte do zahraničí je potřeba se předem informovat, zda daná země krácení konce ocasu v chovu nezakazuje. 

Jsou křepeláci, kteří mají prut nekrácený a nemají s tím žádné potíže. U řady křepeláků však nekupírovaný prut končí velmi často nepříjemnými zraněními a neustále krvácejícím koncem prutu. 
Jedním z faktorů může být pracovní vytížení psa, jeho ustájení (je rozdíl, zda je pes venku nebo v bytě, kde prutem neustále švihá o nábytek), svou roli možná hraje i individuální “živost” konkrétního psa – někteří křepeláci při radostném vrtění prutem doslova připomínají kloubový autobus… chovatelé sami se neshodnou, co přesně je příčinou.
V každém případě, řada křepeláků s nekrácením prutem nakonec musí podstoupit krácení v dospělosti ze zdravotních důvodů. V pozdějším věku už je však zákrok mnohem komplikovanější a obtížněji se hojí. 
Proto by měl chovatel vždy dobře zvážit všechna pro a proti. V našich podmínkách krácení doporučuje i sám chovatelský klub, potažmo standard plemene. 

Pro zajímavost - i takto mohou dopadnout pruty pracovně vytížených křepeláků nebo křepeláků žijících v bytě. V takových případech je pak nutno přistoupit k amputaci v dospělosti. 

Pro začínající chovatele - pár praktických informací ke kupírování:

- Kupírování by mělo být provedeno ze zákona do 8 dní věku štěněte, dle standardu NK však do 3 dní. Ideální je zákrok provést při veterinární kontrole, kterou chovatel po domluvě s veterinárním lékařem absolvuje zpravidla 2.-3. den po porodu. Veterinární lékař při této kontrole zároveň štěňata prohlédne, zda jsou vývojově v pořádku a pokud některá štěňata mají paspárky (pátý prst na zadní noze psa), provede zároveň jejich odstranění.
- Na kupírování je třeba se k veterinárnímu lékaři předem objednat. Veterinář vás často objedná mimo ordinační hodiny (např. v době operační pauzy), aby se novorozená štěňata v čekárně nesetkala s nemocnými psy.
-  Veterinární lékař zpravidla podrobně nezná standard každého plemene a bude se vás proto ptát, o kolik má vlastně proutky zkrátit. Tedy jak ukládá standard – nejvýše o 1/3 z celkové délky, což je u novorozeného štěněte německého křepeláka přibližně 1 cm. Pokud si nejste jisti, tak raději méně než více. 

Zkrácení více než o 1/3 povolenou standardem může v budoucnu mimo jiné znamenat horší známku na výstavách. 
Příliš zkrácený prut také zpravidla hůře zarůstá srstí a připomíná spíše “pahýlek”. Naopak přiměřeně zkrácený prut zpravidla obroste bujnou vlajkou a po nějaké době ani nepoznáte, že pejsek vůbec nějaké zkrácení má. 

Foto - kupírovaný prut:

Foto - nekupírovaný prut:

autor: Alena Bártlová

(ch. st. Axally)

foto: archiv autora